Říjen 2009

Nákupem v lékárně Kaufland ušetříte !

26. října 2009 v 17:10 | Koutný
U lékařky jsem jako marod nebyl asi 5 let. Nicméně jednou za čtvrt roku musím zajít na středisko, kde mi sestra dá recept po lék na tlak. Občasné nachlazení, ztrátu hlasu, nebo revmatické bolesti léčím hlavně Ibalginem 600. Mám po celý život suchou pleť a občas je nutné tuto přimáznout glicerinovou mastí. Doposud byly tyto léky bez příplatků. Pouze jv posledním roce jsem musel vylepšovat "ubohé platy našich lékárníků" Cikrtovným.
Dnes jsem opět dostal recept a navštívil lékárnu, měl jsem najednou doplácet 125 Kč, tak se ptám za co ? Prý 90 Kč za 3 položky receptu a 35 Kč doplatek na ten Ibalgin (balení po 100 kusech nemají, takže mi nabízí 3x po 30, u prvního je doplatek jen 8 Kč u dalšich větší), říkám, že já nemohu za to, že oni mají jen malé balení ! Když prý jako důchodce tak šetřím a mám čas, tak mohu zajet do Kauflandu, kde se neplatí Cikrtovné a ušetřím.
Navštívil jsem tedy lékárnu v Kauflandu. Glicerinovou mast nemají, nebudou se s mícháním zdržovat.
Dávají mi obvyklé 3 balení na tlak a jedno s 30 tabletami Ibalginu. Říkám, že mám dostat 100 Ks. To prý nemají, tak snad 3 balení po 30, podařilo se a mladá slečna magistra říká, že zaplatím 188 Kč.
Moc se divím za co ? Jednak jsou tu doplatky za léky a pak 2xCikrtovné. Říkám, ať se na mne nezlobí, ale já sem jedu takovou dálku přes půl Brna jen proto, že zde se žádné "regulační poplatky neplatí. Jo to prý jsem měl říci předem a požádat o formulář, ten vyplnit, obdržet průkazku a pak uplatnit prominutí poplatků. Říkám, že o této formě nevím, proč mi to neřekla předem. To prý není její povinnost a musím zaplatit těch 188 Kč. To mne naštvalo, tak jsem ji řekl, že musím akorát tak umřít, ale tu sumu nezaplatím, vzal jsem si recepty nazpět, odešel na chvíli ven, pak se vrátil s příslušným formulářem, znovu stoupl do fronty předal formulář její kolegyni a zeptal se, zda nyní je vše v pořádku ? Dostal jsem legitimaci a byl poslán do řady u předchozí slečny. Ta odběhla a obsluhovala mne její kolegyně. Opakovala se situace s jedním a pak třemi baleními Ibalginu naskočila položka doplatků a k nim 2x 30 Kč, pak celá cifra a od ní se odečetlo 30 Kč, mám prý platit 93 Kč. Říkám, že se jednalo o dvě položky receptu a také správně bylo počítáno + 2x30, ale potom z celkové cifry bylo odečteno jen - 1x 30. Takže bych měl platit pouze 63 Kč, pokud u nich platí stále ještě stejná násobilka, co jsme se ji učili ve škole. Slečna se tvářila nechápavě, kolegině se smála a kývala, že mám pravdu, ale že je nutné provést opravu v kase, šlo se pro vedoucího a ten prohlásil, že buď zaplatím 93 Kč a vezmu si léky, nebo mi vrátí recepty a já vypadnu, ať si to zkusím najít jinou lékárnu, jejich podnik prý sponzoruje pacienty.
Tak tedy jsem si vzal léky zaplatil 93 Kč, pak v jiné lékárně dostanu glicerinovou mast, doufám, že bez doplatku, pouze s Cikrtovným 30 Kč. Pokud dobře počítám, pak jsem anabází v Kauflandu učetřil celé 2 Kč a pan vedoucí si vykáže, že mne sponzoroval 60 Kč, což přinejmenším umaže z daní podniku.
Pro úplnost je dobré uvést, že rozrušený v souvislosti s dotazníkem jsem tam zapoměl futrál na brejle, musel se pro ně vrátit, takže 4x jízdenka po 14 Kč a naráz jsem v hlubokém propadu. Po pravdě však je dobré říci. Máte-li lék bez doplatku a pouze jednu polžku na receptu, pak v Kauflandu můžete ušetřit 30 Kč.

P-51 Mustang - opravdu nejlepší stíhačka druhé světové války ?

26. října 2009 v 16:59 | Koutný
P- 51 Mustang
byl bezesporu jednou z nejlepších stíhaček II. světové války. Zda byl vůbec nejlepší, jak se snažili dokázat tvůrci stejnojmenného dílu druhé řady oblíbeného seriálu, který je v současné době na ČT vysílán, o tom mohou být vedeny dlouhé diskuse. Samotné americké statistiky dávají lepší score pro P-47 Thunderbolt. Angličané zase mohou tvrdit, že v přímém souboji by asi byl lepši jejich Spitfire. Kde je pravda ?
Původní North American P-51 Mustang s motorem Allison měl sice moderní konstrukci s laminárním profilem, což mu umožňovalo dosahovat vyšších výkonů, než měly ostatní americké stíhací letouny se stejným motorem ( P-39 a P-40), ale v podmínkách evropského bojiště, kde většina operací byla ve větších výškách, zaostával za britským Spitfirem i za novějšími verzemi německých stíhaček, protože jeho výkony se nad 6000m prudce zhoršovaly. Proto se jej výrobce snažil uplatnit jako bitevní letoun A-36 Apache pro podporu pozemních vojsk.
Byl to zkušební pilot britské firmy Rolls Royce Ronie Hawker, kdo navrhl použít pro pohon Mustanga nový motor Merlin 61 s dvoustupňovým kompresorem, určený pro Spitfire Mk IX. Takto v Británii upravený Mustang vzlétl poprvé 13. 10. 1942. Protože v té době americká firma Packard v britské licenci vyráběla motory Rolls Royce Merlin pro v Kanadě vyráběné britské bombardéry Avro Lancaster, nebylo velkým problémem rychle zavést výrobu nové verze Mustanga s tímto motorem. Konstruktérům North American se podařilo navrhnout kapotáž nového motoru a nutné úpravy chladiče ještě lépe než Britům, takže výsledkem byl elegantní letoun s vynikajícími výkony i ve velkých výškách. Výrazně vzrostl dostup, maximální rychlost na 703 km/h, což bylo o asi o 40 km/h více než dosahoval Spitfire Mk IX se stejným motorem, výrazně vzrostla stoupavost a hlavně nový letoun nyní měl fenomenální dolet, umožňující doprovázet bombardéry na celé trati jejich misí nad okupovanou Evropu. To podstatně snížilo ztráty bombardovacího letectva a umožnilo dále zvyšovat jejich aktivitu a ničit hospodářství i morálku obyvatelstva Německa.
Jistou slabinou nadále zůstávala těsná kabina s omezeným výhledem dozadu a vyšší letová váha, která spolu se specifickými vlastnostmi laminárního profilu omezovala některé manévrovací vlastnosti při bojových obratech. První problém byl vyřešen zavedením velké kabkovité kabiny a snížení hřbetu trupu za ní u verze P-51D. Pokusy o další zvýšení výkonů a zlepšení letových charakteristik vedly k prototypům odlehčených verzí P-51F,G a J u nichž byly použity silnější motory současně se snížením váhy draku a zlepšením aerodynamiky. Typickými znaky těchto letounů jsou delší kabiny, menší kola podvozku umožňující použití tenčího profilu křídla, které nyní mělo přímkovou náběžnou hranu. Výkony vzrostly asi o 10%, ale zůstalo jen u pár prototypů. Do série šel až P-51H a ten i v omezeném počtu zasáhl do bojových operaci v Tichomoří, především byl nasazen na Aljašce.
Seriálu lze vytknout poněkud přehnané "vlastenecké nadšení" v líčení úspěchů amerických pilotů letounů P-51. Ano, jistě eso, které během jednoho letu sestřelí tři Bf-109 musí něco umět. Na druhé straně mi zcela chybí pohled z druhé strany. Co takhle pustit ke slovu Ericha Hartmana, německé eso létající na Bf-109G s 352 sestřely. Ten dokázal během jediného dne sestřelit 10 amerických letounů, včetně černého amerického esa, létajícího na P-51 Mustang.
Ano, P-51 D Mustang byl nějlepším doprovodným stíhacím letounem s velkým doletem. Úspěchy jejich pilotů v soubojích nad Německem byly dány jak kvalitou letounů P-51 D, tak i toho, že většina nejlepších německých pilotů již byla v té době vystřílena, byl naprostý nedostatek paliva a Američané měli většinou velkou přesilu ve vzduchu. Ono totiž moc záleží i na tom, kdo za tím knyplem v éru sedí. a tak mi prmiňte, když budu citovat ESO VŠECH ES Ericha Hartmana, který v odpovědi na otázku, kdo byl jeho největším soupeřem odpověděl. "Opravdu nejtěšími soupeři pro mne byli sovětští piloti z gardových pluků, létající na stíhačkách Jak-3. Nikdo snad nepochybuje o tom, že jsem své řemeslo dobře uměl. Nikdy nezapomenu na souboj s pilotem Jak-3 nad Kubání. Ten chlap uměl všechno, nebylo možné mu uniknout, stále jsem ho měl za zadkem, ještě štěstí že to byla verze se třemi kulomety, bez kanónu a moje Bf-109G měla výborné pancéřování pilota a motoru. Můj letoun již měl zcela rozestřílenou palubní desku, ale motor stále šlapal, nakonec tomu jaku došel benzín a musel domů, jen tak jsem z toho vyvázl." Je třeba dodat, že ne vždy měl takové štěstí, během války byl totiž desetkrát sovětskými stíhači sestřelen, vždy z toho však ve zdraví vyvázl.
Zajímavé je, že nejlepší sovětský stíhací pilot Ivan Kožedub s 56 sestřely létal na La-5 a La-7. Druhý nejlepší byl Alexej Pokryškin s oficiálně uznanými 52 sestřely (Němci mu však přiznávali 85 sestřelů) a ten drtivou většinu udělal na P-39 Airacobra, kterou i sami Američané považovali za druhořadou stíhačku...Když mu Jakovlev nabízel, aby Kobru vyměnil za Jaka, tak mu odpověděl : Němec po mně střílí kanóny a já se mám bránit jen kulomety ?

Klaus a Lisabonská smlouva

12. října 2009 v 10:40 | Koutný
Nečetl jsem Lisabonskou smlouvu, stejně jako většina lidí v tomto státě. Nejsem právník. Nikdy jsem nebyl členem Klausova fun clubu. Nicméně požadavek prezidenta k neprolomitelnosti Benešových dekretů považuji za zcela legitimní. Vadí mi na něm jen to, že je vznášen až nyní. Co dělala vláda Mirka Topolánka, proč tento jasný požadavek nebyl jako podmínka nutná vznesen hned na počátku. Co dělal tehdejší ministr zahraničí Kníže Blekota ? Zdá se, že mu na padnutelnost dekretů vyhovovala, bližší košile, než kabát a šance, že rodina dostane část z majetků znárodněných po válce byla rozhodující. I nu takové máme politiky.
Jiný problém je fakt, že pan prezident se rád předvádí, nyní je veledůležitý, "Vše záleží jen na něm",
nikdo se nezastal našich lidí tak jako on...
Ten, kdo se občas podívá na internet však velmi dobře ví, že na všechna tato rizika již dávno upozorňovala evropská exkomisařka Bobošíková, jenže ta neměla šanci si před celou Evropou dupnou a stejně jako i většinu lidí v této zemi nikdo nebral vážně.