Červenec 2009

Rómský problém zavinili politici

31. července 2009 v 10:43 | Koutný

Rómský problém zavinili politici
V obecné škole jsem měl moc hezkou spolužačku. Moje teta mi jednou řekla. Luboši, tobě se ta Olga líbí, že ? Odpověděl jsem po pravdě, že ano. Pak mi teta řekla, že její babička byla Cikánka a já na to nijak nereagoval. Nevěděl jsem, co jsou to Cikáni, těsně po válce v Čechách a na Moravě prakticky nebyli, protože za války je Němci posílali do koncentráků společně s kriminálními živly a Židy jako určené ke "konečnému řešení" - tedy k likvidaci. Tak jsem se dozvěděl, že dědeček Dvořák se kdysi za císaře pána zamiloval do jedné krásné Cikánky, oženil se s ní a měli spolu děti. Několik let bylo vše v pořádku, pak přijeli Cikáni, utábořili se za kapličkou, pokradli pár slepic, rozdělali ohně a druhý den odjeli, pan Dvořák zjistil, že se mu ztratila manželka, kterou pak již nikdy neuviděl.
Babička mi pak řekla, že za První republiky jednou, když byla celá rodina na poli také přijeli Cikáni, mimo těch obvyklých pár slepic však jim ukradli všechny peníze a šperky, co měli doma. Děda pak řekl, že ti kočovní se opravdu živili hlavně krádežemi, ale v Olomouci byli také slušní Cikáni, takoví Navrátilové prý byli vynikající kováři a jejich řetězy byly naprosto perfektní, hlavně však mezi nimi bylo hodně výborných hudebníků.
Po válce přišel odsun Němců a Maďarů z ČSR. Slovenská vláda vyzvala Slováky žijící v Maďarsku, aby se tito vrátili na Slovensko a nabídla jim výborné podmínky, včetně domků po odsunutých Maďarech. Jak takový návrat vypadal znám z vyprávění očitého svědka : Bratislavské hlavní nádraží bylo slavnostně vyzdobeno, hrála kapela a chystali se slavnostní řečníci, (právě přijížděl první vlak se "Slováky", kteří se vraceli domů z Maďarska). Vlak se zastavil a hudba zahrála tuš, pak začala Nad Tatrou sa blýská, ale to již se z vlaku hrnuly stovky Cikánů. Hudba přestala hrát a rychle odešla. Politici připravení na řečnění se zmohli na jedinou otázku : "Vy všichni jste Slováci ?" po chvilce mlčení se ozvalo IGEM. A tak tedy ČSR získala nové Cikány za ty, co Hitler poslal do koncentráků. Maďaři se jich rádi zbavili.
Léto roku 1957, na letišti v Mladé Boleslavi se koná Mistrovství světa leteckých modelářů. Z Kanady a z Jihoafrické republiky však modeláři nepřijeli, pouze poslali své větroně, takže za ně létáme proxy. Na pokoji já bažant bydlím s o deset let starším Mirkem Herbrem, toho času mistrem republiky v akrobacii, na letišti mi říká, že zdraví sympatické rasisty a abychom zavřeli ty bedny s kanadským větrem (po prvním kole vede Kanada). Večer mne Mirek vytáhl na nějakou tancovačku, já to ještě pořádně neumím, on je naprostý suverén a hned se zaměřil na vysokou, štíhlou tmavovlásku, ta že musí být jeho. Domácí hoši mu říkají, že má smůlu protože to je Cikánka, kterou adoptovala zdejší rodina profesorů z gymnázia, holka prý je strašně namyšlená. A byla, Mirek dostal košem.
Po nástupu na vojnu jsem absolvoval školu pro důstojníky v záloze raketového vojska, která byla na Mokradi u Liptovského Mikuláše. První hodinu tělocviku jsme se od instruktora dověděli, že jsme na Liptově a proto se musíme naučit obranu proti útoku nožem... Po pravdě řečeno tak mnohem potřebnější byla obrana proti útoku břitvou. V sobotu večer bývala tancovačka, ta začínala docela hezky, ale po desáté se přihrnula horda Cikánů a začala mela. Cikáni s břitvami, Slováci s noži a vojáci s opasky a na jejich koncích těžké přezky...Eskalace nenávisti z původně poklidného soužití místních Liptovských Slováků a Cikánů nastala po zpovědi jisté Cikánky, která panu faráři názorně předváděla jak hřešila a při tom mu nakousla penis. Pan farář málem vykrvácel, pobyl nějakou dobu v nemocnici a místní věřící to špatně nesli...
Když zběhl jeden voják, tak bylo jasné, kde jej hledat. Vyfasovaly se samopaly a ostré náboje, velel staršina, znalý poměrů v cikánské dědině Liptovská Mara. Po příchodu požádal o vydání zběha. Z jednoho baráčku vyběhl rozzuřený polonahý Cikán se sekerou a řval, že všechny ty vojáčky zabije, pokud hned nevypadnou. Staršina mu vypálil krátkou dávku ze samopalu nad hlavou a Cíkánovy podvlíkačky okamžitě zhnědly, sekyru pustil na zem, klekl na kolena a sliboval, že zběha hned dovede, což se také stalo.
Po ŠDZ jsem byl převelen do Brna. Tam nějaký Cikán něco ukradl, pak se pokoušel dezertovat a byl chycen. Před vojenským soudem měl pohovor s vojenským prokurátorem. Tam začal plakat, že jako Cikán to má těžké, vše se svádí jen na něj... Prokurátor ho vyslechl a pak mu řekl ať nekrade a plní své povinnosti a bude mít pokoj, nevymlouvej se, že se po tobě vozí jen proto, že jsi Cikán. Podívej se na mně, já jsem také Cikán, nekradu, naše rodina se živí poctivě, chodil jsem řádně do školy, vystudoval i vysokou a je ze mně prokurátor. Tebe však musím poslat do Sabinova.
Po vojně jsem se oženil a bydlel v Brně na Cejlu. Tam bylo také plno Cikánů, do školy na Bratislavskou, kde tchýně byla vedoucí kuchyně pak chodila většina jejich dětí. Byly mezi nimi i velmi slušné rodiny, především Holomkovi, dědeček právník nesnášel, když o něm někdo řekl, že je Róm, on prý je Cikán a nikdy se za to nestyděl (asi to byl onen vojenský prokurátor), otec stavební inženýr a později majitel stavební firmy, který říkal : víte já jsem z počátku chtěl zaměstnávat hlavně naše soukmenovce, pak jsem zjistil, že bych takto brzy zkrachoval, jejich pracovní morálka je špatná, oni raději budou na podpoře. Cesta k nápravě není jednouchá a vede přes vzdělání.
Nové fabriky v českých zemích neměly dost pracovníků. Tehdejší politiky a vládní úředníky nenapadlo nic blbějšího, než dotáhnout Cikány ze Slovenska, slíbit jim hory doly, aby dělali ve fabrikách. Cikáni přijeli, dostali byty, náborové příspěvky, někteří dokonce i krátce ve fabrice pracovali, pak buď sami odešli, nebo byli pro absence a celkovou nespolehlivost z práce vyhozeni. Tak vznikla hlavní cikánské skupina v českých zemích, jejichž první generace mluvila cikánsky, maďarsky a slovensky. Až na malé výjimky tito lidé parazitují na společnosti a hlavním příjmem je u nich kriminalita.
Koncem šedesátých let přišla do Švábenic velká rodina Cikánů. Jejich nejstarší jednal s předsedou MNV a JZD, řekl že oni jsou poctiví lidé zvyklí na tu nejtvrdší práci, ale za tu také musí být pořádně zaplaceno, jeho chlapi jsou silní kopáči, nehledí na nějakou hodinu přesčasu, ale musí si vydělat 10000 Kčs za měsíc, potřebují nějaký větší domek, kde by mohli bydlet. Oba přesdsedové se napřed po sobě dívali, krčili rameny ( lidé v JZD nevydělávali v průměru ani 4000). Nakonec jim byl nabídnutý starý dům Tučků a že to s nimi v JZD zkusí. Cikáni tam bydleli asi dvacet let. Nikdy nic neukradli, chovali se slušně, chlapi opravdu dělali ty nejtěžší práce a byli za to velmi slušně placeni. Mezi místními mládenci bylo pár takových, kteří by se normálně neoženili, ty si vzali za manžele mladé Cikánky a šéf rodiny dohlédl, aby se tito neflákali, naopak se z nich stali pořádní lidé. Polistopadové změny, rozpad JZD, ztráta zaměstnání způsobily, že z poctivých pracantů se staly existence na podpoře a nakonec všichni odešli neznámo kam.

Po Velké Sametové se u nás objevili lektoři angličtiny ze západu, kteří většinou neměli žádné pedagogické vzdělání a tak výsledky jejich činnosti tomu také odpovídaly. První v KSB byl mladík - student, kterého zajímalo pivo, holky a basket. V hodině po nás chtěl, abychom sami mluvili, neopravoval naše chyby, protože často podřimoval, takto doháněl spánkový deficit. Druhým byl Kanaďan Mr. Webster, starší vysoký, mohutný muž (údajně potomek skotského šlechtického rodu), budící respekt... Mr. Webster měl svou metodu výuky pomocí diphons. Ono to nefungovalo, ale byl to příjemný pán se zájmem o folklór. Jízda králů ve Vlčnově jej nadchla tak, že pozval na další akci svou maminku. Mr. Webster nám vysvětlil, že do Československa jej vyslala Education for Democracy, protože my Češi jsme velcí rasisté, nemáme prý rádi Němce a Cikány. To on nás naučí, že lidé jsou stejní bez rozdílů národností. Týden na to šel po České a skupina Rómů, jak se tehdy začalo říkat Cikánům, tam dělala hrozný bordel. On jim něco anglicky řekl v tom smyslu, aby se uklidnili a chovali se slušně. Někdo z té skupiny trochu uměl anglicky, přeložil to ostatním, ti se na milého Mr. Webstera vrhli hrozně jej zmlátili a vyrazili nějaký zub. Druhý den nám vysvětloval, že ten člověk pořádně neuměl anglicky a že se jedná o jasné nedorozumění, nějaký týden po tom přijela jeho maminka, zajeli si na Slovácko a byli nadšeni. Pak se to stalo, Mr. Webster i s maminkou šli z Náměstí Svobody nahoru po České a tam opět byla parta Rómů, kteří tam dělali velký kravál, Mr. Webster proto chtěl zahnout doleva k Internacionálu, aby se jim vyhnul, jeho maminka naopak trvala na tom, aby šli rovně po České a on těm lidem domluvil, aby se chovali slušně, marné byly výmluvy, že jsou to divní lidé a že je lepší se jim vyhnout. Maminka řekla, proboha čeho se bojíš, měříš dva metry a vážíš 120 kg, tak jim domluv. Mr. Webster to tedy zkusil a výsledek se okamžitě projevil. Všichni Romové se na něj vrhli, za chvilku již byl na zemi a oni do něj kopali, plno hrozných modřin v obličeji, pár krvácejících otevřených poranění, několik vyražených zubů, naražená žebra a ledviny. Maminka nevěřila vlastním očím a řekla, že okamžitě se oba musí vrátit do Kanady, nejbližší přímý let byl za tři dny z Vídně. Mr. Webster se s námi ještě přišel rozloučit, na obličeji plno fialových modřin a náplastí, vysvětil, co se mu stalo a že druhý den odlétá domů. Dnes si budeme probírat státy a národnosti. Na mne přišla Belgie, říkám že tam žijí Valoni mluvící francouzsky a Vlámové mluvící vlámsky, stejně jako v Nizozemí. On na to, výborně a co Československo ? Říkám, že zde žijí hlavně Češi a Slováci, pak zde jsou menšiny Maďarů, Rómů a Poláků. Mr. Webster mne opravil a řekl : "V Československu žijí jen dva národy lidí, to jsou Češi a Slováci". Ptáme se a co ostatní, jeho odpověď byla naprosto nekompromisní : "Ostatní, to nejsou lidé, to jsou prasata !"
Inu není nad vlastní zkušenost, nevím jak se s tímto názorem pak prosadil ve společnosti Education for Democracy...Nicméně dnes, kdy Kanada znovu zavádí víza pro občany České republiky by neškodilo, pokud by naše ministerstvo zahraničí prostřednictvím svých partnerů v Kanadě kontaktovalo s onu společnost Education for Democracy a vyžádalo si názor Mr. Webstera, jistě by to pomohlo pochopit reálná fakta a usnadnilo společný postup...
Na druhé straně, kdybych byl slušný Róm, asi by mne urážel fakt, že v mé přítomnosti si všichni v okolí pečlivě kontrolují bezpečnost svých peněženek a ženy schovávají náhrdelníky pod svetry, kdybych byl mladý a uměl slušně anglicky, pak bych neváhal a také emigroval do Kanady. Do Kanady se však hlavně snažila emigrovat skupina Rómů, která chtěla využít tamní štědrou sociální síť.
Naopak, pokud bych byl Róm, co pase bílé koně, nebo má prosperující skupinu prostitutek, případně zavedenou klientelu s drogami, nebo jen deset dětí, které pro mne kradou v elektrikách a přepadávají staré lidi, pak bych nikam neodjížděl, protože takové podmínky, jaké jsou pro podobnou činnost v ČR nikde jinde nenajdu.
Při mé návštěvě známých ve Francii jsem v Toulonu viděl příměstskou část rodinných domků obývaných arabskými přistěhovalci.Ti také podobně, jako Rómové u nás, většinou jsou nezaměstnaní, žijí na podpoře a jejich děti nechtěly chodit do školy. Vše vyřešil jednoduchý zákon. Děti původních Francouzů a učitelé si ve škole musí platit obědy, kdežto děti arabských Francouzů tyto obědy dostanou zdarma, pokud byly řádně všechny hodiny ve vyučování. Ony ty matky malých Arabů umí dobře počítat a tak do školy chodí všichni. Možná by to fungovalo i u nás a bez rómských asistentů. Ovšem byl by nový problém : na čem by pak parazitovali různí poradci jako pan Uhl a ministr Kocáb.

Nový zvací dopis po 40-ti letech ?

20. července 2009 v 10:59 | Koutný
Pražské jaro 1968 uvolňující politickou atmosféru ohrožovalo pozice dogmatických kryptokomunistů a ti pak ve strachu o své pozice ve vedení partaje a ve vládě reagovali tzv. Zvacím dopisem, požadujícím zásah Velkého bratra, čímž měla být legalizována okupace Československa provedená 21. srpna 1968 a následující tvrdá NORMALIZACE.

Národ, který nezná své dějiny si je bude muset prožít znovu. Ano dějiny se někdy opakují i když v poněkud posunuté podobě.

Dnes fanatičtí zastánci Bushovy tvrdé politiky se nemohou smířit s uvolňováním politického a vojenského napětí mezi Ruskem a USA, reprezentované novým prezidentem Obamou. Tito kryptobushovci pochopili, že v nových podmínkách se jejich osoby dostávají na okraj politiky a s tím se nehodlají smířit. Oni stále ještě zavrtaní do Bushovy zadnice nejen že nestačili přesídlit, ale ani se jim do nějaké změny nechce. A tak sepsali otevřený dopis prezidentovi Obamovi, ve kterém mu radí, jak se chovat k Rusku a ke střední Evropě.
Nepodezřívejme tyto chytrolíny z úplné blbosti, jím musí být jasné, že Obama k vůli nim svou politiku měnit nebude. Ve hře je něco úplně jiného - volební preference nové partje TOP 09 jsou zatím hluboku pod 5-ti %. V tomto státě sice 75% lidí odmítá americký radar v ČR, ale nějakých 10% jestřábů by jej uvítalo. Jasný kalkul na oněch 10% pak vedl signatáře nového zvacího dopisu k jeho sepsání, i když jim musí být jasné, že za to sklidí opovržení většiny lidí v tomto státě. Ano, knížeti Blekotovi, Sašovi Vondrovi a exministru vnitra ... jde o úspěch v podzimních volbách a následná koryta, veřejné mínění jim může být ukradené. Exprezident Havel je prosťáček vděčný rodině Bushů a plně si neuvědomil do čeho se nechal navézt. Pokud díky tomuto svinstvu se knížeti povede stáhnout oněch 10% jestřábů aby volili TOP 09, pak to bude především na úkor ODS a to může být dobře pro ČSSD, pokud TOP 09 nepůjde s ODS do voleb společně.