Květen 2009

Enterprise

28. května 2009 v 12:26 | Koutný
V televizi běží další seriál jako pochoutka pro letecké fanatiky. Ano lze říci, že tentokrát se jedná o lepší podívanou a více zajímavých informací, než tomu bylo v některých dílech seriálu o leteckých stíhačích. Pouze pár připomínek : hned na začátku je popisovaný souboj, ve kterém přišel jeden z nejlepších japonských stíhačů Saburo Sakaj o jedno oko. Ano, tehdy měl smůlu, podle něj a jeho vzpomínek v zápalu boje útočil zezadu na Grumman Avenger, který omylem považoval za jednomístnou stíhačku - Wildcata. Tomu se dá věřit, protože tvarově jsou si oba letouny podobné. Ovšem v seriálu se říká, že onu dávku dostal od střelce Dauntlesu, o čemž se dá dost vážně pochbovat, protože ten s Wildcatem zaměnit nelze.
Jako již běžnou profesionální deformaci tvůrců podobných amerických autorů musíme brát, že se zmínili pouze o tomto Sakaiově nešťastném souboji a jaksi pozapoměli na všechny další, především pak na ty, ve kterých sestřelil 56 amerických letounů.
Těm, kdo mají zájem i o informace z druhé strany, pak doporučuji přečíst si Zera nad Pacifikem (vyšlo jako seriál v L+K)

Lisabonská smlouva a president

19. května 2009 v 11:44 | Koutný
Nepatřím sice do fan klubu Václava Klause, ale mám jisté pochopení k jeho námitkám a otálením s podpisem Lisabonské smlouvy. Dokonce mohu mít i obavy, že europoslankyně Bobošíková má v lecčem pravdu, když varuje před riziky, které z podpisu této smlouvy pro občany ČR vyplynou. Hlavně však nerad bezvýhradně souhlasím s něčím, co jsem vůbec nečetl. Původně jsem si myslel, že ta smlouva má 200 stran, že je na internetu volně přístupná a že si ji přečtu. Moje snaha ji tam objevit narazila na nutnost za to platit a já žádný účet na internet nemám. Upřímně řečeno bych za to ani neplatil.
Z praxe vím, že napíšu-li nějaký článek delší jak 7 stran, tak klidně mohu na stránku č. 5 napsat : kdo to dočetl až sem, ten má u mne flašku Becherovky a nakonec ji budu muset vypít sám ! Skoro bych se vsadil, že s tím také počítali autoři Lisabonské smlouvy. Lidem nepřijemné věci zabalit do 500 stránek, kde je nikdo nebude hledat. Ano, 99 % našich lidí to vůbec nečetlo a podobně to nečetl žádný z poslanců a senátorů, kterých se na to ptali reportéři televize.
Takže celý případ dosti připomíná situaci, kdy komunisté požadovali podpisy na ANTICHARTU a nikomu tu Chartu, kterou měl odsoudit nedali přečíst !!!
Možná, že mají pradu ti právnici, kteří říkají, že ona rizika jsou minimální a že když chceme být v EU, tak na Lisabonskou smlouvu musíme přistoupit. Nevím, zda je správné odmítání podpisu Lisabonské smlouvy nazývat hned vlastizradou.
Zásadně si myslím, že pan president má právo, či dokonce povinost podpis pod Lisabonskou smlouvu odmítnout, je li si vědom závažných následků pro občany ČR (narozdíl od Poláků a Britů naši politici své schválení v parlamentu nepodmínili žádnými požadavky a zárukami). Ovšem zároveň bych považoval za nutné, aby Václav Klaus po jasném odmítnutí podpisu také neprodleně abdikoval na svůj úřad, podobně jak to udělal prezident Beneš, který nesouhlasil s novou komunistickou ústavou.

SINICE

19. května 2009 v 11:18 | Koutný
Jak vyčistit přehradu ?
Posledních 40 let jsou v létě stále větší problémy s přemnoženými sinicemi na Brněnské přehradě. Před rokem 1990 se to řešilo tak, že z Cementárny Mokrá přijela nějaká ta Tatra 138 naložená mletým vápencem na letiště Slatina, tam se vápenec přeložil do starého, dobrého dvouplošníku An-2, který mletý vápenec během několika letů rozprášil na hladinu přehrady. Mletý vápenec poměrně rychle neutralizoval ve vodě fosfáty, které jsou živinou pro sinice a tak zabránil jejich přemnožení. Toto opatření vyčistilo přehradu na 3 - 4 roky a proto se posyp mletým vápencem zpravidla po pěti letech opakoval. Bylo to poměrně laciné a fungovalo to i když podstatu problému to neřešilo.
Problémem, jak již dobře víme jsou fosfáty z pracích prostředků (nikde jinde v Evropě by si výrobci nemohli dovolit takové svinstvo prodávat, jak jim to povolily zákony přijaté po revoluci u nás - lobování, či spíše korupce zákonodárců výrobci). Takže místo toho, aby byl přijat zákon zakazující u nás prodej pracích prášků s fosfáty, tak se marně shání peníze na čističky odpadních vod pro obce na Svratce nad Brnem. Dalším zdrojem fosfátů jsou umělá hnojiva pro zemědělce.
Po roce 1990 se s práškováním mletým vápencem přestalo a vymýšlelo se, jak přehradu vyčistit jinak. Bylo prováděno rozsáhlé monitorování stavu vody, v novinách a televizi byly pravidelné informace a varování před zdravotními riziky, ale prakticky se s problémem nic nedělalo. Byl jsem svědkem monitorování stavu vody nejen krajským hygienikem, ale i pracovníky a studenty některých vysokých škol. Nedalo mi to a pana docenta jsem se ptal co to dělají. Vysvětli mi, že monitorují stav vody na různých místech přehrady. To chápu a vidím často, ale mimo informace v médiích, jaký bude praktický výsledek vaší činnosti. On na to, že zpracují studii. No a co dál, k čemu bude sloužit ?
Tvářil se nechápavě. Říkám, že pokud to skončí jen tou studií a nic více, tak je to zbytečná práce. To se mu nelíbilo, co prý bych si představoval ? Říkám před r. 1990 se rozsypal mletý vápenec a na pár let byl od sinic pokoj. Nyní se nesype, jen monitorujete a do vody se nedá vlézt. Pokud vím, tak u Plzně na nádrži Hracholusky byly také mnoho let přemnožené sinice a pak najednou si příroda pomohla sama a voda byla čistá. Nějaké mikroorganismy ty sinice zničily. Pan docent řekl, že mám dobré informace, ale v Brně to zatím nezafungovalo ty mikroorganismy zde vůbec nejsou. Dovolil jsem si navrhnout jednoduché laické řešení : co tak vzít barel vody z těch Hracholusk, dovézt do Brna a vylít do přehrady, pak by ty mikroorganismy byly i u nás a mohly se namnožit. Následovalo jen krčení ramen, za to on není placený !
Později jsem vše pochopil, když mi jeden zasvěcený vysvětli, že práškovat vápencem se ještě pár let nebude, až sinice přetečou Svratkou do Moravy, tam se pak pořádně namnoží, tak to již začnou řvát Rakušáci a teprve pak bude šance dostat pořádné peníze na řešení problému od EU. Jsou zde silné skupiny mající zájem na mnoha miliardové zakázce těžby bahna ze dna přehrady a na dalších finančně náročných projektech. Není sice jasné, zda ty projekty pomohou vyčistit přehradu od sinic, ale za to je jasné, že příslušné firmy se na těch zakázkách pořádně nabalí a proto pustí značné provize pro politiky, kteří o nich budou rozhodovat. Prosím Tě zapomeň na nějaké jednoduché a laciné řešení. To nemá šanci na úspěch, Naopak, čím dražší, tím větší kšeft a provize. Ano, to dnes rozhoduje !